Skip to main content

Sezónně a lokálně – LEDEN

S příchodem zimy a úbytkem čerstvých potravin z darů naší země přichází otázka, co jíst, abychom zanechali co nejmenší ekologickou stopu. Dovážené suroviny totiž nejen že za sebou nechávají hromady oxidu uhličitého a dalších splodin z cestování, ale také neobsahují tolik živin díky brzké sklizni a delšímu skladování a luxují i obsah naší peněženky kvůli vysoké ceně.

Díky globalizaci jsme si zvykli, že v zimě vesele konzumujeme rajčata, okurky, saláty anebo hromadu ovoce, které cestuje přes půlku světa. Kuchyni tvořenou ze zimních tuzemských produktů aby člověk těžko pohledal a proto i recepty se v tomto období hůře hledají.

Výchozí suroviny

V zimě máme na výběr z několika čerstvého ovoce a zeleniny. Pak se zima zeptá, co jsi dělal v létě… A k ruce pak přijdou vhod veškeré zavařeniny či kvašená zelenina.

Čerstvá zelenina a ovoce

V zimě na našem území najdete:

  • celer
  • cibule
  • česnek
  • černý kořen
  • červená řepa
  • dýně
  • kapusta růžičková
  • kedlubna
  • mrkev
  • pastiňák
  • petržel
  • pórek
  • ředkev bílá
  • ředkev černá
  • řepa
  • tuřín
  • zelí bílé a červené
  • jablka
  • hrušky

Zavařená zelenina a ovoce

Zavařování v naší zemi patří k takřka koloritům. Bohužel mám pocit, že zůstává zvykem spíše ve starší generaci a ta mladší, městská, už ztrácí se zavařováním přímý kontakt a spíše jen konzumují díla svých babiček.

Zavařit můžete omáčky, kečupy, ovoce, kompoty, marmelády… Téměř veškerou výbavu na přípravu jídel slaných i sladkých.

Kvašená zelenina

Nejklasičtějším pokrmem našich předků v tomto období bude zřejmě kvašené zelí v kombinaci s jakoukoliv další zeleninou. Tato vitaminová bomba plná probiotik doplňuje našemu tělu vše, co v chladných podmínkách potřebuje. Dá se jíst samotná, s chlebem nebo jako příloha k nejrůznějším jídlům.

U nás se tradičně dělají i kvašáky, tedy kvašené okurky, které se hodí (nejen) k mnoha masovým pokrmům.

Zavařování okurek

Mražená zelenina a ovoce

Další způsob, jak uchovat potraviny na zimu, je pomocí mražení. Jahodové knedlíky tak nemusíte jíst jen čtrnáct dní v roce. K zamražování můžete použít skleněné nádoby či plastové dózy, které jste nashromáždili z nákupů. Namísto klasických sáčků lze využít i silikonovou kapsu Stasher, kterou můžete stejně jako krabičky využít opakovaně.

Obiloviny, luštěniny

Obiloviny a luštěniny lze skladovat za každého ročního období. V zimě je však horká kaše balzámem do žaludku, a tak je zima zřejmě nejpříhodnějším časem, kdy zásoby suchých potravin konzumovat. Naklíčené obiloviny či luštěniny zas dodají potřebnou porci vitamínů v jinak chudém zdroji čerstvých potravin. Z luštěnin můžete připravovat také pomazánky na pečivo.

Klíčení mungo fazolek

K tradičním českým obilovinám patří pohanka, jáhly (proso), kukuřice, pšenice (špalda), oves, ječmen a žito. Můžete je konzumovat ve formě krup, vloček nebo celých zrn.

U nás pěstovaná luštěnina je především hrách, na našem území se pěstují ale i fazole (červená, bílá). Čočku, byť je jedno z našich klasických jídel, v obchodech českou zřejmě neseženete.

Maso

Naši předkové by nám zřejmě nejvíc doporučili konzumovat maso a výrobky z něj. Maso je dostupné za každého počasí, ale v zimě ho bylo možné i bez problémů uchovávat. Kvalitní vývar z kostí prohřeje tělo a dodá potřebné živiny.

Pokud však nejste velcí masožrouti jako já anebo se masu vyhýbáte úplně, musíte se spolehnout na výše uvedené rostlinné zdroje.

Vaření ze sezónní zeleniny

Zimní období přímo nabádá k teplým pokrmům. Pokud nejste výhradní příznivci raw stravy, můžete si naplno užít sezónu horkých polévek. Fajnšmekři jako já dodají teplé jídlo i na snídani formou kaší či palačinek.

A jak to máme my?

Snídaně

Miluji kaše. A v zimním období obzvlášť. Když nemáme ráno čas (a je velký hlad), zalijeme ovesné vločky horkou vodou a děláme si kaši ovesnou. Když čas máme, vaříme kaši z české pohanky, jáhel nebo české kukuřičné krupice. Přestože jsou jáhly (proso) jednou z nejstarších plodin na našem území, většinou najdete dovoz z Ukrajiny nebo z Polska. Do kaše jsou vynikající semínka (slunečnicová, dýňová, lněné) nebo ořechy, z českých luhů a hájů čerpáme zásoby vlašských ořechů a lískových oříšků. Kaši sladíme čerstvým ovocem (jablky a hruškami), sušeným ovocem nebo medem.

Snídaně z českých surovin: ovesné vločky, vlašské ořechy, slunečnicová semínka a med

Když máme ráno více času, rádi si dopřáváme palačinky. Ty děláme buď ze špaldové celozrnné mouky nebo z podomácku namleté mouky pohankové či kukuřičné. Namažeme je nejlépe domácí marmeládou.

Pokud je dostatek času nejen ráno, ale i přes den, snídáme rádi nejrůznější buchty a koláče. V zimním období chybí zdroje čerstvého ovoce, a tak do buchet přidáváme z českých zdrojů nejčastěji mák a povidla.

Hrnková maková bábovka, kterou zvládnete i bez obalů

Oběd

Receptů, kterými se lze inspirovat, je na internetu požehnaně. Já postupuji tak, že zadám do googlu suroviny, ze kterých mám zrovna chuť vařit, a vyberu recept, který je nejméně časově náročný 🙂 Většinou jíme jídla bezmasá, já ani syn masu moc neholdujeme. Vybírám recepty dle počtu surovin, jakmile je výčet příliš dlouhý nebo obsahuje pro mě exotické názvy, rychle okno zavírám.

Vybrala jsem tedy pár receptů, které zaujaly na vaření mě a splňují mé nároky na lokálnost a sezónnost:

Brambory

Bramborové šišky s mákem, v našem provedení spíše beztvaré noky. Namísto cukru sladíme medem. Na podzim z dýně, v zimě z brambor.

Řepa

Kapusta

Hrách

Sezónní je ale také klasická česká kuchyně – svíčková, drůbež se zelím, bramborové knedlíky s uzeným masem, guláš, atp.

Večeře

Na večeři nejčastěji dělám husté krémové polévky, ke kterým přikusujeme domácí kváskový chleba. Polévky mají většinou stejný základ – lehce osmažená cibule a česnek na másle a k nim přidaná zelenina. Krémová zimní polévka může být dýňová (pokud jste se dýní nepřejedli už na podzim 😉 ), mrkvová, řepová, pórková nebo kapustová. Některé krémové polévky zahušťuji bramborem nebo doplňuji o mrkev.

Ráda také dělám klasickou polévku z kořenové zeleniny, hovězí nebo kuřecí vývar a luštěninové polévky – hrachovou anebo fazolovou. V plánu mám zkusit boršč.

Když není moc času, na večeři vystačí chleba s máslem a nějakou tou dobrotou navíc – chlapi mají rádi šunku, já preferuji sýr či vajíčka. Domácí pomazánky bohužel vyhovují jenom mně a tak už je moc často nedělám, v tomto období je ale vynikající a rychlá například řepová.

Svačiny

Velkou originalitou nehýříme a ke svačině máme nejčastěji jablko nebo hrušku. Jablka se synem milujeme, takže nám nevadí jíst je denně. Svačiny obzvláštňujeme jogurtem (bílým, s marmeládou, se sušeným ovocem, s ořechy) nebo nějakou tou doma upečenou dobrotou.

Jaký máte oblíbený zimní recept z lokálních a sezónních potravin vy?

2 thoughts to “Sezónně a lokálně – LEDEN”

  1. Dobrý večer, díky za tenhle blog! Ráda sem chodím 🙂 Také se snažím vařit lokálně, což zvlášť teď v zimě není úplně jednoduché. Velkou inspirací mi byla a  pořád je kuchařka „Recepty z farmářského trhu“ od Hanky Michopulu – konkrétně díl podzim – zima. Zeleninu kupuji jen naši lokální u ovoce jsem trochu „povolila“, kromě jablek a hrušek jíme také mandarinky, pomeranče a banány. Nicméně se snažím, aby poměr byl v rovnováze. A souhlasím s vámi, že je dobré se na zimu připravit – šťávy, kompoty, domácí kečup, zamražené ovoce jsou moc fajn 🙂 Petra

    1. Dobrý den,

      moc mě těší, že se vám blog líbí 🙂
      Děkuji za tip na kuchařku! Podívám se na ní.
      My občas také koupíme nějaké banány nebo mandarinky, ale dost jsem to omezila oproti tomu, na co jsme byli zvyklí – dřív jsme banány měli k dispozici prakticky pořád, teď je koupím tak jednou za 14 dnů. A i když je koupím, syn má stejně nejraději jablka, sní i dvě denně 🙂 Zamražené ovoce mám, ale pořád si ho šetřím, už bych ho měla použít do nějaké buchty 🙂

      Tak ať vám jde vaření od ruky!
      Martina

Napsat komentář

Close
%d blogerům se to líbí: