Skip to main content

Když jeden jde tam a druhý jinam

Možná byste chtěli mít domácnost bez odpadu, ale nejde to. Ne kvůli tomu, že byste nechtěli. Ne kvůli tomu, že byste se dostatečně nesnažili. Ale nebydlíte sami a vaši spolubydlící mají priority, čas nebo odhodlání jinde.

Soužití s dalšími lidmi je vždy o kompromisech. Když začnete žít zero waste, vidíte odpad všude, obzvlášť ve vaší domácnosti, a tak se snadno nabízí, abyste motivovali k redukci odpadu i vaše spolubydlící. Jenže jak motivovat a neznechutit?

Rozvod kvůli plastu?

Když jsem začala s minimalizací odpadu v naší domácnosti, manžela jsem dopředu varovala. Říkala jsem mu svou myšlenku a on se hned zhrozil, co všechno bude jinak. Uklidňovala jsem ho, že ne, ať se nebojí, a že nemusí nic dělat. Měla jsem v hlavě, že na to půjdeme postupně, že si na to všichni v klidu zvykneme a všichni se to postupně naučíme. Jenže ouha.

Já každý den vymýšlela, kde odpad ušetřit. Šila jsem si pytlíčky, chystala si krabičky… Manžela jsem ale nezahrnula do procesu příprav. Když jsem viděla jeho neochotu na začátku, říkala jsem si, že ho do toho nebudu nutit. Strašně nerad má změny. Takže když jsem ho vyslala na nákup, vlastně ho ani nenapadlo pytlíček si vzít, ze zvyku kupoval novou igelitku a haldu zabalených potravin. A já doma pak dělala peklo.

S každým nákupem, který můj muž přinesl domů, jsem propadala frustraci a beznaději. Kolikrát se pak i snažil, ale neměl takovou motivaci jako já, a když to do vlastního obalu nešlo, stejně to koupil (já radši hledala jinou variantu nebo si nechala zajít chuť). O každý nákup jsme se pomalu hádali.

Když už to vyeskalovalo tak, že jsem na nákup raději chodila jen já a vůbec mu o nic neříkala, a on si chodil nakupovat pochutiny sám, protože já mu je nekoupila, bylo u nás dusno. Cítila jsem, že tudy cesta nepovede a hodili jsme řeč. Já potřebovala, aby mi pomohl, abych nemusela veškeré nákupy řešit a tahat sama. On potřeboval, abych ho nechala dýchat a dělat věci tak, jak nejlépe umí.

Někdo může namítnout, že s člověkem, se kterým se v tomhle ohledu neshodne, bych neměla žít. Ale když je to váš partner, kterého milujete a máte s ním rodinu, jsou priority už trochu jinde. Nedá se očekávat, že se ve 100 % názorů a přesvědčení shodnete, a tak je třeba se vzájemně respektovat a učit se jeden od druhého. Dělat kompromisy.

Žij a nechej žít

A tak jsem přestala prudit. Někdy mi nějaká uštěpačná poznámka neujde, ale většinou, když si dávám pozor na jazyk, je klid, a manžel už sám hlásí, co se mu podařilo ulovit do krabičky. Když po něm chci nakoupit, jen myslím na to, aby si vzal tašku s pytlíky a případně nějakou krabičku a připomenu. On sám už mi teď často hlásí, jak je v obchodě frustrovaný, že neví, co koupit, protože je všechno zabalené anebo nemá dobré složení.

Myslela jsem si, že přejdeme doma na tuhá mýdla všichni. Tuhé mýdlo mi přišlo jako jedno z nejjednodušších změn denních návyků, prostě to jen neteče. Mýdlo na ruce tuhé máme, ale tekutého mýdla a šamponu v jednom se manžel vzdát nechce. A tak ho nenutím. K dispozici mé tuhé mýdlo i šampuk má, kdyby chtěl vyzkoušet. Podobně jsem vzdala své pokusy přemluvit ho na bezodpadové holení, a tak jsem mu posledně dokonce já kupovala jednorázová holítka.

Takhle to máme se vším. Pokud nějakou alternativu volit nechce, nevolí ji. Ano, máme toho pak v koši víc, než bych měla třeba já, kdybych bydlela sama. Ale žijeme v míru a poklidu (aspoň v rámci možností jako standardní manželé :)) a odpadu stejně ušetříme mnoho, a tak si z toho vrásky už nedělám. Každý na co stačí, říkám si.

Ostatně ono je to jako se vším. Feťák se drog nevzdá, pokud ho někdo bude prosit, ale teprve tehdy, až bude mít sám své odhodlání. Pokud si k něčemu člověk nedopracuje sám, nedonutíte ho ani párem volů. Jen si zbytečně děláte zlo.

Na co lidi slyší

Pokud ale přece jen chcete svého blízkého motivovat, je fajn zaměřit se na to, co by pro něj osobně mohlo být vnímáno dobře. U mužů je to často úspora peněz. A tak se nebojte spočítat, kolik peněz šetrnějším životem ušetříte – za čistící prostředky, za prací prostředky, za dámské hygienické pomůcky, za pochutiny (které už určitě nekupujete), za oblečení (které si nekoupíte nebo koupíte z druhé ruky) – a jistě najdete i spoustu dalších příkladů.

Pro mého muže byl i aha moment viditelné snížení odpadu. Když jsme namísto jednoho koše tříděného odpadu týdně začali vynášet koš s plastem a papírem jen jednou měsíčně. Když jsme zrušili klasický velký odpadkový koš, protože do něj nebylo co házet. Když jsem spočítala, kolik odpadu za měsíc (a potažmo rok) vyprodukujeme.

Užitečné může být okolí informovat pomocí relevantních dat, pokud o to mají zájem. Doporučte anebo se podívejte s nimi na dokumenty:

Některým lidem pomůže je pošťouchnout – když jim darujete nějakou „zero waste pomůcku“, jako jsou třeba látkové pytlíčky na nákup ovoce, zeleniny a pečiva, pěkná udržitelná láhev na pití, nerezové brčko pro milovníky koktejlů (i když už je na cestě zákaz plastových brček, než vyjde v platnost, můžete pomoct nějaké ušetřit), klasický kovový holící strojek s tuhým mýdlem na holení, voňavé přírodní tuhé mýdlo nebo třeba i koše na tříděný odpad, pokud je doma ještě nemají. Je dobré ale znát toho, koho chcete obdarovat, a umět odhadnout, jestli bude danou věc skutečně využívat, aby to nebyl zbytečný dárek, který bude nepoužitý ležet ve skříni. Nakonec sami už jistě víte, že zero waste není o tom mít navíc speciální věci, ale využívat všeho, co je doma dostupné, na maximum.

A samozřejmě nezapomínejte jít vlastním příkladem. Odpovídejte na dotazy, když se vás lidi zeptají, vyzdvihněte výhody bezodpadového života a nestyďte se za to, že se o odpad zajímáte.

One thought to “Když jeden jde tam a druhý jinam”

  1. Dakujem za clanok,velmi s nim suhlasim. Najvacsiu zmenu clovek vykona prikladom a pokornymi odpovedami prebudenou zvedavostou. U nas v rodine to bolo podobne s Fivefingers topankami. Uz sa o ne zaujima aj manzel, ja ine uz 3 roky (v lete) nechcem.

Napsat komentář