fbpx Skip to main content

Redukujeme domácnost – 5. díl: hračky

Nejdříve jsem z každé donesené hračky od návštěvy měla radost, protože jsem si říkala, jak je to fajn, že si bude mít syn s čím hrát. Když ale s každou další návštěvou přicházely další a další hračky, spoustu z nich navíc v provedení, které se mi zrovna dvakrát nelíbilo, začala u mě lehká úzkost. Jak odmítnout nechtěné dary? A kam s hračkami, které pro své děti nechceme?

Rozhodněte se, které hračky vám dávají smysl a které ne. Které považujete za přínosné pro dítě a které se zbytečně válí na podlaze, ve skříni nebo jsou dokonce schované ve sklepě. Redukujte dítěti počet hraček v místnosti, kde je většinu dne, na tolik, aby nebylo zavaleno zbytečně mnoho podněty.

Pokud nechcete být v záplavě hraček každým rokem, uvědomte své kamarády, případně i vzdálenou rodinu, že si nepřejete, aby dětem vozili dárky, když přijdou na návštěvu, nebo když mají děti narozeniny či svátek. Navrhněte, aby místo zbytečných věcí přinesli raději sušené či čerstvé ovoce.

Jestli jsou vaše děti větší, navrhněte, že proberete hračky společně. Dejte dětem volnou ruku v rozhodování, které hračky zůstanou a které půjdou dál. Můžete si například stanovit pravidlo, že hračky, které celý měsíc nevytáhnou, po měsíci odnesete pryč.

Úsměv jiným

Když vám hračky vašich dětí namísto úsměvu tvoří spíš vrásky na obličeji, je dobré zanést je někomu, u koho budou plnit svůj účel. Míst, kam odnést dětské hračky, je mnoho.

Dětské domovy

Asi nejrychlejší možnost, která napadne snad každého. Četla jsem zajímavý článek, že do dětských domovů by se hračky nosit neměly, protože je jich tam pak mnoho a pěstouni si takové množství hraček domů pak dovolit nemohou. Navíc většina dětských domovů má hraček opravdu dost. Zkuste nejdříve zavolat, než půjdete s pytlem hraček naslepo.

Charita, azylové domy, červený kříž

Lepší možností, kam hračky donést, je darovat je místní charitě, červenému kříži či azylovému domu pro matky s dětmi. Plyšové hračky lze navíc vložit i do kontejnerů na textil, o kterých jsem psala v předchozím článku.

Sbírky

Podívejte se, zda se ve všem okolí nekoná nějaká sbírka pro nemocné či děti ze sociálně slabších rodins.

Dětské nemocnice a čekárny

Nikoho nebaví čekat u doktora. Pro děti je vždy příjemnější, když tam mohou dělat nějakou činnost. Pokud u vašeho doktora chybí hračky, nabídněte se, že nějaké donesete. Uděláte dobrý skutek i pro ostatní děti, které čekání na doktora nebaví.

Dětské kavárny

Máte-li v okolí dětskou kavárnu nebo restauraci s dětským koutkem, zeptejte se, jestli by nechtěli nějaké hračky do jejich sbírky. Některé koutky mají hraček dost, ale jiné by třeba uvítaly nějaké rozšíření. Hrající hračky, které vás doma obtěžují neustálým hlukem, jsou stejně nejlepší jednou za čas v kavárně, kde děti zabaví a vy si můžete v klidu popovídat.

Prodej

Zánovní hračky můžete vždy zkusit prodat na některém z inzertních serverů nebo na serverech pro maminky, jako je emimino.cz nebo modrykonik.cz.

Hračky z odpadu

Při pořizování nových hraček dětem se zamyslete, zda by stejnou funkci nesplnily doma vyrobené věci, například z odpadu, který jste ještě nezvládli redukovat. Inspirací vám může být nepřeberné množství nápadů na internetu.

Hračky z odpadového materiálu

4 thoughts to “Redukujeme domácnost – 5. díl: hračky”

  1. No, jedna věc je blbnout jako dospělý… ale druhá věc i když ne třeba “vědomě”, tak omezovat dítě… jistě řeknete si, dříve si děti také vystacily s málem a hráli si převážně venku a s kamarády atp… ale věc má i druhou stránku a tou je případné vyčlenění takto “omezeného – myšleno v rozhledu a možnostech” malého človíčka z dětských kolektivu (školka, škola, družiny, kroužky…) doba zkratka pokročila a i když jsem se dříve také zařekl, ze i když jsem první mobil dostal v roce 1999 – ke konci 9 třídy, tak dneska už od 3-4 let mají k dispozici tablety a baví se na lego příběhy, atp.,… takže jsem podobné vybavení proste také koupil, protože by pak ten můj kluk musel být někde schovanej v lavici… je holt jiná doba a i když odpad tridime, na kávu si nosíme s manželkou vlastní termo hrnecky atd, tak dětem dnes již vláček z rulicky od papíru nestačí. PS: jelikož pracuji se dřevem, tak sem tam vyrobim i nějaké to autíčko ze dřeva nebo kamion a to má pak úspěch 😉

    1. Dobrý den,
      máte pocit, že děti, které nejsou zahlceny kvanty hraček jsou omezovány? Myslíte, že děti mají mít úplně vše, po čem touží?
      Článek jsem psala velmi v kostce, jak si tak dnes po téměř dvou letech čtu a nikde nepíšu, co přesně dětem kupovat a co ne. I dnes si stále myslím, že je to na rozhodnutí rodičů, které věci dítěti do rukou svěří, nikoli jeho okolí. To, že dnes tříleté děti umí zacházet s tabletem mě rozhodně nemotivuje k tomu, abych ho svému téměř čtyřletému synovi pořizovala, věřím, že má zábavu i jinde. Až bude mít on sám pocit, že něco takového potřebuje, teprve poté zhodnotíme, zda mu jej skutečně koupíme. Moji oba synové jsou nadšení z vkládaček vytvořených z odpadu, garáž z krabice měla také úspěch a vůbec největší radost byla z bunkru z krabice. Starší syn si nejvíce hraje s polštáři a dekami, teď tedy nastupuje i éra figurek a lega, ale velice využívá své představivosti k hrám, ke kterým potřebuje hraček opravdu minimum a jsem za to ráda. Nemám pocit, že by kvůli tomu, že nehraje hry na tabletu, byl vyčleněn ze školkového kolektivu 🙂

      Přeji hezký den!
      Mrtina

Leave a Reply