Skip to main content

Den třicátý čtvrtý – do vlastního

Dala jsem to! Někdy stačí tak málo k tak velké radosti 

Je to někdy těžké, dělat věci jinak. Každý máme jinou hranici stydlivosti, co je pro někoho přes čáru, dá jiný úplně v klidu. Mi, přestože jsem v mnoha ohledech vcelku exhibionista, celkem dělá problém před lidma vybočit z řady. Strach z divných pohledů, pohrdání nebo dokonce výsměchu provází celou moji cestu za redukcí odpadu.

Dneska jsem se ale opět překonala a, kupodivu, žádná negativní reakce nepřišla, žádný údiv, žádné znechucení, co si to vymýšlím. Nechala jsem si v letadle nalít vodu do vlastního hrnku 

Po druhém letu mě napadl ještě spásnější nápad – natočit si vodu do prázdné láhve na záchodech a do termohrnku dát kafe  Tak ušetříme ještě vodu z lahví (a lahve), které musí táhnout na palubu letadla. Inu, stále je co vylepšovat. Ale i tak jsem na sebe dnes hrdá!

Původní příspěvek zde:

Napsat komentář