Poctivě jsem udala šampon, který mi nebyl příjemný a zkusila téměř bezobalovou verzi – tuhý šampon. Četla jsem různé zkušenosti, jak občas trvá, než si vlasy zvyknou…
První umytí zvláštní. Vlasy se divně kroutí a vůbec nejsou hebké jako umyté.
Druhé umytí – přidávám všude doporučovaný oplach z jablečného octa. Uf. Nejen, že je mi smrad při oplachování nepříjemný, musí to taky chvilku působit, takže ocet kape a smrdí všude. A bonus? Vlasy smrdí i po smytí.
Jdu na třetí umytí, oplach už nechci. Mám hlavu tak mastnou, že si raději dělám culík, na ty vlasy se nedá šahat.
Čtvrté mytí kašlu na šampon, jde do tuhého. Zkouším žitnou mouku, resp. kašičku z mouky a vody. Můj strach, že už to z hlavy nikdy nesmyju, se naštěstí nevyplnil. A… alelujá! Mám vlasy suché, ale můžu mezi lidi 
Myslím, že se šamponem budeme ještě hledat svoji cestu.
Jak jsem ji hledala a co se mi osvědčilo, jsem sepsala v samostatném článku.