Skip to main content

Den čtyřicátý šestý – holení

Když jsem byla malá, maminka mi vždycky říkala, že pro krásu se musí trpět. Moc jsem tomu nerozuměla. Ale s přibývajícím věkem jsem rychle zjistila, o čem je řeč. Takže tady je zas jedno okénko pro ženy:

Před několika lety jsem si koupila epilátor, protože mě nebavilo holit si nohy v létě obden a chtěla jsem, ať to nějakou dobu vydrží. Z vosku jsem měla respekt, ale to jsem nevěděla, co obnáší epilátor. Byla jsem tehdy srab a bolest při trhání chloupků mě od jeho používání natolik odradila, že jsem ho nechala ležet ve všech skříních, kam jsem se za ta léta stěhovala.

Jelikož bych se chtěla používání jednorázových holítek co nejdříve zbavit, vyzkoušela jsem tuto (pro mě dost drastickou) metodu znovu. Spousta žen tvrdí, že po čase už to nebolí. Já si epilování musela rozložit do několika dnů, protože první den jsem zvládla přejíždět nohy sotva 2 minuty  Ale vzhledem k tomu, že na vytrhávání je třeba mít chloupky dost dlouhé, byla výzva dílo dokončit. Tak už si dávám jen tak 2 dny k dokonale hladkým nohám 

Výhodou ale je, že epilátor má výměnný nástavec i na zastřihovač, takže není třeba být drastická na všechny oblasti svého těla 

Jak řešíte holení vy? Zkoušely jste už domácí cukrovou pastu? 

Původní příspěvek zde:

Napsat komentář

%d blogerům se to líbí: