Namísto nadávání na to, že je zase kosa, jsme se rozhodli si poslední zimní den užít a projít se lesem poprášenou jedním z posledních letošních sněhů (nebo snad úplně posledním?).
Procházky do přírody miluji. Ten cvrkot ptáků, šumění lesa a stromy divoce rostoucí na všechny strany mi připomínají, kdo je tady skutečně pánem. A když máte to štěstí jako my, spatříte i plachou srnku, která se na vás dívá z očí do očí a neslyšitelným hlasem vás na dálku zdraví.
Ať je slunečno nebo zamračeno, větrno nebo deštivo, procházka po lese prostě dobíjí duševní baterky. A zadarmo. Co v dnešní uspěchané době seženete zadarmo?
Až přesunu své mládě z břicha na záda, vezmu s sebou jednu ze staré zásoby igelitek a procvičím kromě nohou zas i ostatní svalstvo – sbíráním odpadu, který my lidé do lesa nepochopitelně stále nosíme. Aby nám v tom lese bylo pořád hezky. A okolní zvěři též.
Tak na shledanou v lese.