Uchošťoury. Pro někoho strašné zlo, které nepustí do bytu, pro jiného každodenní součást života. Byla jsem překvapená, kolik lidí zaujal příspěvek na téma bezplastových uchošťourů a uvědomila si, že tohle téma stojí za to blíže prozkoumat.
Tak tedy…
Šťourat či nešťourat?
Poslední dobou vnímám dost negativních komentářů na téma vatových tyčinek. Věděli jste, že bychom uši příliš čistit neměli? Argumenty proti jsou:
- ušní maz se odstraňovat nemá, uši chrání před prachem a špínou
- maz odstraňuje špínu z uší, není to špína sama o sobě
- tyčinkami zatlačíme maz zpátky do ucha
- hluboko zatlačený maz je sídlištěm virů a bakterií
- zatlačeným mazem si můžeme ucpat ušní kanálek a ohluchnout
- “uchošťourem” si můžeme propíchnout ušní bubínek
- čím více si maz budeme čistit, tím více se bude tvořit
Dost lidí ale (včetně mě) stále tu potřebu čistit si uši mají, například z estetických důvodů. Ucho můžeme čistit opatrně prstem nebo ušními kapkami. Někdy ale (třeba mně) jen prst nestačí a jednou za čas potřebujeme ucho vyčistit pořádně.
Pak je možnost čistit si uši zmíněnými vatovými tyčinkami, ideálně namočené do (třeba olivového) oleje. Tyčinky mají mimo jiné také další využití, například při čištění úzkých prostorů, vytírání pupíčku narozeného miminka, odlakování přebytečného laku mimo nehty, apod. Které tyčinky ale použít, abychom tvořili co nejméně odpadu?
Klasické plastové tyčinky
Tyčinky, které mají uprostřed plastovou tyčku, slouží pouze k jednorázovému použití a přitom obsahují na stovky let nerozložitelný plast. Bohužel plast je velmi levný a jeho výroba je levnější než výroba tyčinek z papíru, proto se většina výrobců uchýlila k výrobě tyčinek plastových. Protože se jedná o dost malé části, snadno se dostanou do vod a do moře.
Internetem kolují fotografie Justina Hofmana, která zachycuje mořského koníka, jak plave s plastovou tyčinkou a najdete i nespočet fotografií, jak tyčinky znečišťují mořské pláže.
Bezplastové tyčinky
Na trhu se začalo prodávat několik druhů vatových tyčinek, které neobsahují plastovou tyčku, ale jsou z (recyklovaného) kartonu a jsou tedy plně kompostovatelné. Namísto bavlny bývá také biobavlna, jejíž pěstování je k přírodě mnohem šetrnější. Jejich balení také většinou nebývá plastové, ale papírové, s maximálně malou plastovou fólií. Prostě jasná volba, ať už chcete šťourat, co chcete.
200 ks za 65 Kč
Materiál: recyklovaný karton a 100% biobavlna
Krabička: z recyklovaného papíru a okénka z bioplastu, potištěná sójovým inkoustem
Země původu: Turecko
Pokud nakupujete na Rohlíku, najdete je i tam.
100 ks za 109 Kč
Materiál: udržitelně pěstovaný bambus, bavlna
Krabička: z recyklovaného papíru
Země původu: Polsko
200 ks za 85 Kč
Materiál: papír a 100% biobavlna
Krabička: papírová s okénkem
Země původu: UK, Turecko
Pokud nakupujete na Rohlíku, najdete je i tam.
200 ks za 30 Kč
Materiál: 100% bio bavlna, 95% recyklovaný papír bělený kyslíkem
Krabička: z recyklovaného papíru, plastové okénko
Země původu: Francie
Dětské vatové tyčinky Simply Gentle
56 ks za 59 Kč
Materiál: biobavlna a papír s certifikátem FSC
Krabička: papír a plast
Země původu: Polsko
Jediné tyčinky v dětské verzi, tedy s rozšířenými vatovými polštářky, které jsem s papírovou tyčkou našla.
Vlastní šťourátka
Ještě i já si pamatuji (a to fakt nejsem tak stará), jak jsme u babičky namotávali vatu na párátko nebo sirku. Já to nikdy příliš neuměla a párátka jsme měli oboustranně ostré, takže mi to nebylo moc pohodlné a byla jsem vždy ráda, když jsem přijela domů a mohla sáhnout už po hotovém, příjemném, řešení. Nevím o místě, kde by se dala vata sehnat bez obalu, ale Organyc nabízí vatu z biobavlny v pytlíčku z kukuřičného škrobu.
Pro čištění uší výborně poslouží i vlastní malíček nebo lze uši vytřít rohem ručníku.
Úvodní foto: Justin Hofman
Dobrý den, já používám vatu na špejli – neláme se tolik, jako sirka. Jen je potřeba konec špejle před namotáním namočit, a vata tam pak dobře drží.
Dobrý den, Pavle,
to namočení je dobrý nápad, díky! Vata na čemkoli, co se použije víckrát, je samozřejmě úplně nejlepší řešení.